Tak jsme se úspěšně vrátili z Ice Mannu,výsledky umístění sice nebyli zdaleka na bednu,ale vše jsme projeli jak jsme měli a přes několik pádů jsme dorazili celý do cíle.

V pátek jsme s Vendou vyrazili po ose po dálnici,po sto kilometrech začal Vendovi stroj vynechávat,tak ho trochu poladil a pak už mimo dálnici jsme dojeli do kempu.Jen se zastávkou u Shellky,kde zase Vendovi začal Big stávkovat,ale zachvilku už zase jel.

Ráno nás čekalo sluníčko s -8°C.Tombus lišácky nasadil akumulátor co přes noc bydlel vedle radiatoru a na otočení vrčel.Mě Big neotočil ani motorem

,tak jsem použil přenostý startovací trafo a na otočení vrčel,jen Vendovi Big ráno stávkoval,ale Venda mu ukázal zač je toho loket a různými fígli nad ním vyhrál a tak motor naskočil mráz ne mráz.Hurá na start,startovali jsme jako už delší dobu mezi dvouválci nad 200kg.Tak že na trať vyjíždíme mezi prvními.
Startovali jsme při -6°C.Na sluníčku už teploměr na zdi recepce ukazoval +16°C.

Trať byla moc pěkná,chvilku jsme jeli podle Labe,kde se střídali umrzlé koleje s kameny“ římské cesty“ vše krásně namrzlé a z cesty k vodě 1metr,ale o 5metrů pod cestou a vlevo strony.málo unikových míst..Pak jsme jeli mezi poli a lesy chvilkama po sněhu to bylo v pohodě,ale dost často po rozmrzlém povrchu bláta s umrzlími kolejemi,které nám dávali docela zabrat.Nepatrné prudší přidání plynu nebo ubrání o brzdách ani nemluvím bylo hned zadní kolo vedle vpravo nebo vlevo.A to i v rychlostech kolem šedesáti prostě i čtyřka hrabala kdykoliv se člověk dotknul více gazu.
Mě to na jedné takové cestě spadlo zadní kolo do stopy po vnějším kole dvoumontáže a přední jelo ve vnitři stopě ,ale na trojku jsem se z této situace nedokázal dostat,až hrozil haucaider,tak jsem raději zagazoval a poslal jsem to k zemi v krásných hodinách.Hned jsem to zvednul a pokračoval dál.Zem byla tak tvrdá že se žádné bláto nikam nenahrnulo ale po vrchním blátičku to pěkně klouzalo jak po ledě.Cesty lesem byli většinou pod sněhem ale jelo se po nich moc pěkně.

Jednou jsme se trochu ztratili,ale pak zase našli a společně dojeli do cíle.

Hodinu po vítězi naši kategorie Vencovi na Africe speciál.Ten mimo jiné byl celkově třetí tak že stádo jednoválcových lehkých Katek pojezdil s neskutečným rozdílem.Druhý v naší kategorijí Honza Žlábek na starodávném R80 ještě měnil duši a dojel taky tak že bude celkově těsně pod bednou.
Večer po akci jsme vyslechli od manažerky slovenského Teamu Jána Zaťka o Rallye,která se jezdí po stopách Dakaru v Africe,moc pěkné zvláště když Jan se umístil na 15místě z 29 jezdců,ale musím smeknout klobouk podruhé protože mu je 58let.
Pak nám další dva kolegové povídali a ukazovali fotky z jejich cesty do Afriky za pomníkem a desetiletém výročí od tragické havárie italského motocyklového jezdce KTM Fabrizia Meoni. Po trati a některých etapách původní Rallye Dakar až do Dakaru.Bylo to velmi zajímavé vyprávění.
Tentokrát jsme po zavření hospody nenačli lahev Alpských vršků,protože jsme usoudili,že ve dvouch(Tomáš a já) by litr sice padl,ale my dva bychom ráno mohli akorát koukat z okna,I když aspoň by se mi tak nemlžilo plexi.
Ráno jsme tedy vyrazili kolem desáté hodiny směr domů a to po vydatné snídani,která jako v sobotu byla vrámci ubytování.Nejdříve jsme museli ale jako v sobotu rozběhnout mého Biga neboď akumulátor mi už delší dobu oznamuje že u mě službu končí.
Rozloučili jsme se s Tombusem a vyjeli jsme nejdříve dotankovat,kde na nás koukali jak na zjevení,možná i proto že s námi přišla „bílá tma“ Cesta probíhala docela dobře chvilkama svítilo i sluníčko a chvilkama to vypadalo jak ve filmu „Synové hor“,koukat na to za řiditky není špatné,ale absence předního blatniku mi dělala na plexi takovou těžko průhlednou hmotu,že jsem chvilkama viděl jen obrysy krajnice a intujitivně jsem se prodíral směrem k domovu.Jak se měnilo počasí,tak se i mnžilo řádně plexi,tak kombinací větrání a stíraní (naštěstí mám rukavice do tohoto počasí se stěračem na levém ukazovátku) se docela nechalo i trochu jet.
Na silnici mezi Starým vestcem a Poděbrady to vypadalo jak na horách těsně po sněhové bouři.Hned v prvním lesíku před Velenkou se válelo C3 v lesíku a lidé se snažili ho dostat zpět na silnici pomocí odtahovky.Pak celý Kerský les a obě Lhoty před Poděbarady měli jen vyjeté stopy proto jsem v Kluku odbočil na Dalnici a tam už bylo pohoda.Jen vítr si s náma občas pohrával.Posledník pět kilometrů to vypadalo taky jak na horách ujetý sníh a holá pole,přes silnici to fučelo jak někde v dokumentu o Ledních mevědech.
Celý víkend se nám mimořádně vydařil.Jen jsme nějak pominuli Alpské vršky.
Dnes ještě nevíme zda-li někdy Ice Manna pojedeme,ale třeba zase někdy jó.
ICE Mann foto