Asi jsem měl větší štěstí na lidi, potkali jsme samé dobré a hodné, až na Alexeje, ale ten byl z Moskvy, takový vychcánek, ale pomohl taky. Ve Volgogradu jsme bydleli u Marcelovy tety a motorky měli v garáži, kterou si na to půjčila. Jezdili jsme metrotramvají, maršutkou a taxíkama, ty byly docela levné. Jinak otazky typu kolik to stojí, max. jede, žere zajímaly všechny a všude, nikde jsem neměl špatný pocit, nebo strach. Jen z medvěda, co jsme ho slyšeli chodit okolo tábora první noc v horách, oheň nás ochránil. Videa toho kluka co jel do Magadanu jsem viděl před odjezdem, dobrej borec. Dnes už bych si tam troufl i sám. I když v řece s nohou pod kufrem jsem zkončil taky, rukou ucpal díru mezi plastem a sedačkou, aby netekla na filtr voda a čekal až mi kluci přijdou pomoct. Big trochu škytal a z výfuku prskal vodu, ale chytl. No až zpracuju zápisky a uklidím všechny věci po baráku tak napíšu cestopis a dám ho sem, taky fotky a videa, jen jak je dostanu na rajče. Tsk mějte ještě strpení.